Milčice jsou menší středočeskou obcí s historickou návsí plnou zeleně, krásnou přírodou v okolí - třeba u místního rybníka, s několika pozoruhodnými stromy a v neposlední řadě zajímavou Expozicí o minulosti a současnosti naší vísky. Jistě jste slyšeli třeba o písmákovi F.J. Vavákovi, kteří žil právě u nás v Milčicích. V Čermákově statku č.p.8 kdysi přebýval také K.H. Borovský.
Milčice jsou zastávkou č. 8 regionálního projektu Tajuplná místa Podlipanska, který organizuje MAS Podlipansko, o.p.s. Naučná tabule informuje návštěvníky nejen o významném milčickém písmákovi Františku Janu Vavákovi, ale také o místní pověsti. Milčice leží také na poutní stezce Cesta Česka.
Milčická náves byla odjakživa centrem dění a dodnes zde najdeme množství pozoruhodných objektů - jmenovat můžeme statek písmáka Vaváka, bývalou školu, brodidlo, pomník padlých hrdinů v 1. světové válce, památnou lípu K.H. Borovského a další. Texty o zdejších pamětihodnostech byly vytvořeny podle informací ze zápisků paní Evy Vyhlídalové, správkyně Expozice Milčic. Více o minulosti těchto míst se dozvíte v sekci Historie.
(Milčická náves, foto: Nikola Douděrová 6/2020)
Nejvýznamnější zastávkou milčické návsi je statek písmáka Vaváka č.p. 24 (50.1059486N, 14.9937439E), který získal František Jan Vavák sňatkem v roce 1778 od milčického rychtáře Poupy a přestavěn byl v roce 1841 a 1928.
(Zasněžený Vavákův statek, foto: Nikola Douděrová, 12/2018)
Písmák František Jan Vavák je asi nejznámější osobností naší obce. Narodil 26. října 1741 jako poslední osmé dítě Jana a Barbory Vavákových. Byl zdejším rychtářem, kronikářem a významným spisovatelem z řad lidu - plodným autorem veršů, představitelem první obrozenecké generace a spolupracovníkem jejích čelných představitelů. Pocházel ze selské rodiny a vzdělání v jeho době bylo na venkově podle dekretu Marie Terezie pouze triviální - číst, psát a počítat. Další znalosti František Jan Vavák získal jako samouk četbou knih a stykem se vzdělanci. Prakticky celý svůj život pracoval jako sedlák a kromě toho byl rychtářem obce Milčice. Udává se, že byl nejvýznamnějším písmákem a kronikářem této doby, i když záběr jeho kronik je spíše místní. Panstvo na poděbradském zámku si ho vážilo jako pilného a vzdělaného sedláka. František Jan Vavák zemřel v Milčicích 15. listopadu 1816. Na jeho počest se v nedalekých Skramníkách, kde je pochován, konala 12. 11. 2016 slavnostní mše, kterou provázel pražský arcibiskup, kardinál Dominik Duka.
(Zasněžený Vavákův statek, foto: Nikola Douděrová, 12/2018)
V samém středu návsi se nachází brodidlo a podle zápisků správkyně Expozice Milčic paní Evy Vyhlídalové zde bylo zřejmě odjakživa. K velké opravě brodidla došlo v roce 1892, zeď byla rozbourána, kameny i kvádry v plavidle byly vyndány. Pak brodidlo znovu postavil stavitel Křovák. Po této opravě se v nezměněné podobě dochovalo až do 70. let 20. století. V roce 1973 byl průchod brodidlem pro plavení koní zabetonován na obou koncích a tak se z brodidla stala vodní nádrž pro hasiče. Brodidlo má rozlohu asi 200m², vodní hladina dosahuje výšky 1 – 1,5 metru a pojme asi 30 000 litrů vody z vlastních silných pramenů. Voda přepadem odtéká pod číslem 19 do sítě struh na severním okraji obce.
(Brodidlo na návsi, foto: Nikola Douděrová, 5/2021)
Hned vedle brodidla a Vavákova statku stojí budova bývalé školy z roku 1854-1855. Jednalo se o jednotřídku s bytem pro učitele a sloužila dětem z Milčic do roku 1976, kdy byla uzavřena pro nedostatek žáků. Od té doby dojíždějí děti do ZŠ Pečkách nebo Sadské a budova školy je využívaná k bydlení. Školní budova měla kdysi krásnou věžičku s hodinami do čtyř světových stran, které odbíjely každou čtvrthodinu. Ve věži byl i zvon. Naposled byly hodiny opraveny ve 30. letech 20. století. Milčická škola byla od vzniku několikrát opravována a přestavována. Velký zásah do původního vzhledu nastal na počátku 50. let 20. století, výměnou původních dvoukřídlých oken za čtyřdílná. Nad vchodovými dveřmi do školy byla zděná nástavba s nápisem „V práci a vědění je naše spasení“. I ta byla tehdy ubourána i s citátem Komenského. Nejvíce se však změnil vzhled školy až v 70. letech kdy byla odstraněna věž na škole. Při odstraňování báně na věži školy bylo nalezeno v horní části věžičky plechové pouzdro s písemnostmi a mincemi jako doklad, jak se žilo v obci a zemi v roce 1854.
Z doby písmáka Vaváka se nám zachoval také barokní pískovcový kříž z roku 1782 před bývalou školou. Jeho vztyčení je podrobně popsáno ve Vavákových „Pamětech“, vč. veškerých výdajů za jeho stavbu.
(Budova bývalé školy a pískovcový kříž, foto:Nikola Douděrová, 6/2018)
Dalším výrazným bodem milčické návsi je Vozábova secesní vila z r. 1903-05 od stavitele Fanty ze Sadské. Dnes slouží k rodinnému bydlení a nese č.p. 48.
(Vozábova vila od stavitele Fanty, foto: Nikola Douděrová, 6/2015)
Z rodu Vozábových pocházela další významná osobnost naší obce - MUDr. Eliška Vozábová, nar. 26. 6. 1874 v Milčicích v čp. 4. Zajímavé je, že byla čtvrtou ženou - lékařkou v celém Rakousku – Uhersku a její cesta ke vzdělání byla plná překážek a předsudků. V té době byla medicína oborem výhradně mužským. Dala by se s trochou nadsázky přirovat ke slavné seriálové postavě Dr. Quinnové. Promována byla nakonec v červenci 1904 na pražské univerzitě a aktivně pracovala až do vysokého věku. Zemřela 21.7. 1973 ve svých 99 letech.
(MUDr. Eliška Vozábová)
Dne 2. července 1933 byl v blízkosti Vozábovy vily odhalen pomník padlým v 1. světové válce, který můžeme na návsi vidět dodnes vedle autobusové zastávky. Sochu zhotovil Jan Král, sochař z Peček. Ve druhé polovině 19. století se věnovala velká pozornost výsadbě stromů a obec vynakládala na zeleň nemalé prostředky. U pomníku padlým i jinde v obci tak najdeme pěkné vzrostlé parky.
(pomník padlým v 1. světové válce, foto: Nikola Douděrová 6/2015)
Skutečnost, že Milčice byly obcí s bohatou vlasteneckou historií stvrzuje fakt, že do statku rychtáře Čermáka v č.p.8 (GPS: 50°6'23.880"N, 14°59'31.970"E) prý chodívala až z Nymburka na návštěvy Božena Němcová a scházela se tu s Karlem Havlíčkem Borovským. Ten se zde údajně v době pražských bouří roku 1848 nějaký čas zdržoval u starosty Čermáka. U příležitosti 50. výročí úmrtí tohoto vlastence a na památku jeho pobytů zde v Milčicích se před domem č.p.8 konala 29. října 1906 velká slavnost. Byl odhalen pomník z hrubého kamene a školní mládež zasadila Havlíčkovu lípu (Tilia cordata Mill), která zde roste dodnes. Havlíčkova Lípa byla 4. 11. 1999 vyhlášena za památný strom. Je vysoká 13 metrů s obvodem kmene 215 cm. V jejím stínu najdeme upomínkový kámen.
(Havlíčkova lípa u bývalého Čermákova statku, foto:Nikola Douděrová, 6/2015)
Když opustíme náves a vydáme se směrem na Pečky, nemůžeme minout budovu OÚ Milčice, který byl zřízen v Šebkově vile, kterou nechal postavit roku 1859 Josef Čermák, zdejší starosta, jako letohrádek, později patřila cukrovarnické a.s. a nakonec ji od okresu Poděbrady odkoupil pan Prof. MUDr. Jan Šebek, který působil a žil v Praze. Do Milčic jezdil ke své matce Růženě Šebkové, rozené Vavákové. Zemřel v pouhých 64 letech 20. října 1959. Po jeho smrti v Šebkově vile dožila jeho matka a její dvě sestry, slečny Vavákovy, Marie a Emílie. V minulosti byla Šebkova vila s přilehlým parkem krásnou novoklasicistní stavbou. V 70. letech byl z důvodu oprav a přístavby hostince se sálem vzhled vily a celkově jejich historická hodnota nenávratně zničeny. V současné době zde najdeme již zmiňovaný Obecní úřad Milčice, MŠ Milčice, Expozice Milčic, hostinec a kulturní sál.
(Šebkova vila, dnes OÚ Milčice, foto: Nikola Douděrová 5/2017)
(Slavnostní sál na OÚ Milčice, foto: Nikola Douděrová 5/2017)
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
Len vysetý posledního května se dobře zvedne, protože Petruška ráda přede.
Nezisková organizace MAS
Podlipansko
