Obec Milčice
Obec Milčice

Milčice jsou menší středočeskou obcí s historickou návsí plnou zeleně, krásnou přírodou v okolí - třeba u místního rybníka, s několika pozoruhodnými stromy a v neposlední řadě zajímavou Expozicí o minulosti a současnosti naší vísky. Jistě jste slyšeli třeba o písmákovi F.J. Vavákovi, kteří žil právě u nás v Milčicích. V Čermákově statku č.p.8 kdysi přebýval také K.H. Borovský.

Milčice jsou zastávkou č. 8 regionálního projektu Tajuplná místa Podlipanska, který organizuje MAS Podlipansko, o.p.s. Naučná tabule informuje návštěvníky nejen o významném milčickém písmákovi Františku Janu Vavákovi, ale také o místní pověsti. Milčice leží také na poutní stezce Cesta Česka.

Zajímavé cíle v okolí

Milčice jsou vzhledem ke své poloze ideálním startem pro pěkné výlety po okolí. Nápady můžeme čerpat například v poutavých knížkách nymburského spisovatele Jana Řehounka - "Tajemné stezky zlatým pruhem Polabí" nebo "Tajemné stezky starobylým Českobrodskem mezi Výrovkou a Šemberou". Dobře nám poslouží i turistické mapy (https://mapy.cz/), stránky Kudy z nudy (https://www.kudyznudy.cz/), Wikipedie (https://cs.wikipedia.org/) i stránky měst a obcí. Výše uvedené zdroje jsme využili také na tvorbu této sekce a vlastní povedené výlety. Tak příjemnou zábavu!

 

Do Tatců za místními pověstmi

Tatce jsou zastávkou č. 7 významného regionálního projektu Tajuplná místa Podlipanska, které organizuje MAS Podlipansko, o.p.s. Najdeme zde hned několik zajímavých míst a mnohá z nich jsou opředena pověstmi. 

Oblast Jezírka (50.0826225N, 14.9776375E) svým názvem trochu mate, protože se tu dnes žádné jezírko bohužel nenachází, pouze orobinci zarostlé mokřiny. Je zde však stále silný pramen "Jezírko", který zásobuje vodou nejen Tatce, ale celou vodovodní síť blízkých Peček. Pověst vypráví o tom, jak svatý Prokop, rodák ze sousední Chotouně, zaklel čerty. Ti se pak tudy dostávali ven z pekla na svět. Od té doby prý Jezírko nemá dno. Údajně zde bezestopy zmizel  sedlák s koňským povozem i kočár s panstvem. V temné hlubině mají odpočívat také duše milenců, kteří si zde vzali život, když jim rodiče nepřáli. O svatojánské noci tu prý z hlubiny vystupuje zlatý poklad, který ovšem může získat jen člověk zcela bez hříchu.

Jezírko Tatce

(Tatecké prameniště, foto: Nikola Douděrová, 7/2020)

Malebná a nedávno zrekonstruovaná kaple Panny Marie z roku 1843 stojí v západní části vsi (GPS 50°5'20.930"N, 14°58'26.570"E). Její zvon byl rekvírován v roce 1918 na konci 1. světové války. 

Dalším zajímavým objektem je tzv. Mordýřská krčma, kde se nachází dnes Palounkovo truhlářství. Hamižný hostinský tu podle pověsti před dávnými časy okrádal a mordoval hosty. Za trest ho prý odnesl čert a nebohá duše hostinského v okolí strašila jako ohnivý pes. Při výkopech plynu prý zde byly skutečně nalezeny lidské ostatky. 

(Více informací o obci Tatce najdete na stránkách https://www.tatce.cz/)

Tatecká krčma

(Tatecká krčma, foto: Nikola Douděrová, 7/2020)

 

Do Peček nejen za zaděnou jeptiškou

Při silnici s příhodným názvem Pečecká vedoucí z Tatců přímo do Peček stojí na okraji pole malebná boží muka. Údajně se jedná o lidovou stavbičku z přelomu 19. a 20. století, podle místní legendy je ale mnohem starší a uvnitř na věky odpočívá zazděná mladá jeptiška. Za tricetileté války tudy táhl švédský vojenský oddíl generála Banéra a potkal na cestě mladou jeptišku. Lancknechti dostali zálusk na dívčinu nevinnost, ale ona se zuby nehty bránila. Vojáky to tak rozvzteklilo, že ubohou dívku zazdili do kamenného hranolu, připomínajícího kapličku. Podle jiné legendy ji takto kruté zacházení potkalo proto, že odmítla vyzradit vojákům cestu do Klášterní Skalice, kde chtěli vyplenit klášter. I po staletích si lidé stále vypráví tuto pověst o statečné strážkyni zdejší cesty. Nikdo ale pravdu o útrobách božích muk dosud nezjistil. 

Boží muka  Peček(Boží muka u Peček, foto: Nikola Douděrová, 7/2020)

V Pečkách můžeme najít samozřejmě zajímavých míst mnohem více - jmenujme kostel sv. Václava na náměstí, kde stojí i nová socha T.G. Masaryka, evangelický kostel Mistra Jana Husa, jehož interiér je kubistickým unikátem, rybík Benešák s nedalekou říčkou Výrovkou a v neposlední řadě také pěkný nově zrevitalizovaný park. Pokud budete mít štěstí, možná zde zastihnete tradiční slavnost zvanou Mašinka nebo úžasnou výstavu vláčků pečeckých modelářů. 

(Více informací o městě Pečky najdete na stránkách https://www.pecky.cz/)

 

Za Markomany na Pičhoru

Z Peček je to coby kamenem dohodil do obce Dobřichov, nad kterou se tyčí kopec Pičhora. Tento útvar však nepřišel ke svému jménu ve spojitosti s neslušnými slovy ani se jménem profesora Josefa Ladislava Píče, který tu pováděl archeologický výzkumy. Její název pochází ze staroslovanského slova "pičiti se", což znamená tyčit se nad něčím nebo vyčnívat

Jižně od Dobřichova se nalézá Markomanské pohřebiště Pičhora (50.0741792N, 15.0298436E) a naučná stezka. Archeologické výzkumy profesora Josefa Ladislava Píče, které se zde konaly na přelomu 19. a 20. století., zjistily, že pohřebiště pochází z raně římského období zhruba do roku 180 n. l.  a svým rozsahem se řadí mezi největší naleziště u nás. Jde o hroby bojovníků považovaných za členy družiny markomanského krále Marobuda a potvrzujících tak existenci mocenského útvaru – Marobudovy říše, která je známá z písemných pramenů. Přímo na místě můžete vidět ukázku uložení pohřebních předmětů v hrobě, pomník archeologického výzkumu, informační tabule a malou rozhlednu. Jedná se o kamenné schodiště, z jehož vrcholu se vám otevře pěkný výhled na Polabskou kotlinu a přilehlý kostelík Nejsvětější trojice. Poslední stanoviště naučné stezky je věnované životu Markomanů. Zaujme model markomanského obydlí zhotoveného z přírodních materiálů (50.0736694N, 15.0269361E). Nechybí tu ani dřevěné sochy koní, markomanského a současného. Děti si užijí speciální herní prvky. 

Model obětiště(Markomanské obětiště se sochou válečníka, foto: Nikola Douděrová, 8/2019)

 

Do Radimi na zámek a skály

Kousek od předchozích zastávek v Pečkách a Dobřichově se nachází obec Radim, jejíž dominantou je pěkný renesanční zámeček. Ten byl postaven Karlem Zárubou z Hustířan v roce 1610 na místě původní tvrze. Na počátku 20. století prošel menší úpravou, jinak se ale dochoval v původní podobě. Po celý rok je zde možnost obdivovat místní renesanční mobiliář nebo původní malované stropy z let 1607-10. Na zámku je pro návštěvníky připravena trojice prohlídkových tras, které vedou nejen do soukromých pokojů venkovské šlechty, ale také do zámeckého sklepa nebo kaple. Více informací o zámku Radim najdete na stránkách https://zamek-radim.cz/.

Zámek Radim - interiér

(Krásný interiér radimského zámku, foto: Nikola Douděrová, 8/2020)

Na okraji Radimi ve směru na Chotutice se nachází chráněný přírodní výtvor Lom u Radimi (50.0712986N, 15.0015656E). Chráněné území je tvořeno stěnou bývalého lomu, který byl využíván zejména při stavbě železnice Pečky – Kouřim v letech 1880-82 a kde byla těžba ukončena v roce 1958. Výška kolmé lomové stěny je od 15 do 22 metrů. Jde o významné paleontologické naleziště vzniklé někdejší příbojovou činností a svrchnokřídového moře. Byly zde objeveny zkamenělé mořské houby, mechovky, ramenonožci a mlži. Ve spraši nad lomem byly nalezeny dvě stoličky a 20 cm dlouhý úlomek klu mamuta a stehenní kost srstnatého nosorožce.

Další velmi zajímavou lokalitou je Přírodní rezervace Stráň u Chroustova (50.0661167N, 14.9980358E). Místně se lokalita nazývá též Zubíkova skála.  Rezervace byla vyhlášena  z důvodu ochrany suchomilných a teplomilných trávníků na skalních výchozech s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Jmenujme například bedličku mateřídouškovou (Lepiota thymiphila), bělozářku liliovitou (Anthericum liliago), kavyl Ivanův (Stipa pennata), tolici nejmenší (Medicago minima) a okrotici bílou (Cephalanthera damasonium). Z živočichů poukažme na ještěrku obecnou (Lacerta agilis). Na území PR Stráň u Chroustova byla zjištěna četná populace asi stovky jedinců.

Stráň u Chroustova

(Přírodní rezervace Stráň u Chroustova, foto: Nikola Douděrová, 8/2019)

Nedaleko chroustovské stráně na temeni vrchu Radim leželo hradiště (50.0677969N, 14.9986150) , ze kterého se zachovaly jen malé části obvodového opevnění. Hradiště obývali lidé v době halštatské (období doby železné) a také Slované v době hradištní v 9. a 10. století. Ještě na konci 19. století bylo možné narazit na severní straně na osmimetrový val, dnes už takové výšky nedosahuje.

(Více informací o obci Radim najdete na stránkách https://www.obecradim.cz/)

 

Kerský les

Kdybychom vyrazili z Milčic na opačnou stranu, než se nachází předchozí cíle, dorazili bychom přes Třebestovice do Kerska. Zde doporučuji sledovat Naučnou stezku Bohumila Hrabala, který Kersko proslavil. Řekněme si na úvod ale také to, že v době středověku se na území Kerského lesa rozkládal rybník. Ten postupně vysychal, ale hladina podzemních vod byla stále příliš vysoká. Kvůli odvodňování Kerského lesa vznikly Kerské rybníčky, ke kterým nás naučná stezka Bohumila Hrabala po chvilce dovede. Území je tvořeno třemi mělkými rybníčky a zaujímá rozlohu 9,30 ha. Cílem vybudování těchto vodních útvarů bylo odvodnění Kerského lesa. Kvůli výskytu chráněného čolka velkého (Triturus cristatus) byla oblast roku 2004 zařazena do Evropsky významných lokalit Natura 2000. 

Kersko(Kerské rybníčky, foto: Nikola Douděrová, 8/2019)

Je tu moc pěkně. Pokud ale budeme pokračovat po stezce dále, dojedeme na místo, kde stávala tvrz (50.1484336N, 14.9307308E). Rozeznáte ji snadno podle zachovaného vodního příkopu lemujícího okrouhlý pahorek. Tvrz vznikla asi v 1. polovině 14. století a byla součástí vsi Lhota u Kří. Podle jedné teorie zanikla vesnice i tvrz v roce 1420, kdy krajem táhlo vojsko císaře Zikmunda, podle druhé byly příčinou zániku nehostinné přírodní podmínky. Odpočinout si můžeme v nedalekém altánku u cesty. Kousek dále pak roste unikátní borovice, která se jmenuje Krásná Pepina. Vedle stála ještě jedna borovice Švarná Tonka, ale z té zbylo po orkánu Kyril v roce 2007 jen torzo. Oba tyto stromy jsou známe díky povídce Slavnosti sněženek od Bohumila Hrabala. Na informační panelu se dočtete, že ty dvě borovice jsou ve skutečnosti knížecí dcera Tonička a její komorná Pepina, které zázrak vysvobodil ze spárů loupežnické chátry. U východního rozcestníku je dobré odbočit směrem k Josefskému prameni. Vyhlouben byl v roce 1934, ale jeho dnešní podoba pochází z roku 1985, kdy byl pramen navrtán až do hloubky 81 m. Minerální vodě z něj se mezi místními říká „Kerka“. Zde se můžeme také občerstvit v restauraci U Pramene nebo v nedaleké proslulé Hájence. Suvenýr si jistě vyberete v Atelieru Kuba, který obsahuje keramickou dílnu, prodejní galerii a expozici Slavnosti sněženek. V zahradě najdete Hrabalův poesiomat.

Naučná stezka nás pak dále dovede k Hrabalově chatě a dřevěným kočkám. Když se dále vydáme po silnici směrem k Hradištku, můžeme si prohlédnout tzv. Menhir. Nevelký útvar z pískovce najdeme nedaleko břehu Labe. Teorie o jeho smyslu tvrdí, že se jedná buď o hraniční kámen z doby přemyslovců, další ho datuje už do obodbí keltů.

TIP: Pokud budete chtít výlet do Kerska zpříjemnit dětem, doporučuji jim přečíst knížku Pohádky z Kerského lesa od Jana Řehounka.

 

Magická břístevská hůra

Když Vás ještě nebudou bolet nohy z toulek Kerskem, můžete navštívit tzv. Polabské hůry. Kersku nejblíže leží ta v Semicích. Tvoří trojvrší s Přerovskou a Břístevskou hůrou

Semická hůra je 231 metrů vysoký svědecký vrch – stolová vyvýšenina v jinak rovinaté Polabské nížině. Nalézá se jihozápadně od středočeské obce Semice. Na vrcholu hůry je neodkryté hradiště z keltských a raně slovanských dob.

O 6 metrů vyšší je hůra Přerovská. Předmětem ochrany jsou zde polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápenitých podložích a extenzívní sečené louky nížin až podhůří. 

Nejzajímavější je ale zřejmě Břístevská hůra korunovaná rozpadlou barokní kaplí Povýšení svatého Kříže, i když vzhledem k pohnutým událostem měla být zasvěcena spíše svatému Floriánovi - patronovi hasičů. Mezi lidmi se povídalo, že právě na tomto kopci se konaly čarodějné sabaty a rostou zde mocné byliny, které od ďábla pocházejí. Jednou prý čarodějnice tak řádily, až padaly šindele ze střech domů v Bříství. Když hospodskému Maryškovi až skoro popadaly korbele z polic, naštval se a s cepem v ruce vyběhl na hůru babizny srovnat. To se mu povedlo, protože se tu více už neobjevily. Čarovný závoj se však nad vrchem vznášel dál. Na vrcholku kopce byl vztyčen kříž, který však záhadně zmizel.  Farář Heisler se rozhodl s temnými silami vypořádat a roku 1715 byla na vrcholku dokončena kaple postavená z darů farníků a vrchnosti. V roce 1764 však nová kaple vyhořela po úderu blesku. Opravena byla až roku 1816. O dva roky později v dubnu zde však zdejší chasa pálila poslední dubnovou noc čarodějnice, kdy chlapci vyhazovali do výšky hořící košťata. Jedno z nich střechu opět zapálilo. U neštěstí byl prý i jeden pytlák, který z radosti, že jsou oslavy čarodějnic tak velkolepé, střelil z pušky dírou ve dveřích do hlavního oltáře. Ani jeden z těchto provinilců však neunikl trestu - chasník, který způsobil požár, oslepl. Pytlák se zase nešťastným klopýtnutím s puškou sám zastřelil. Od posledního požáru již stavba nebyla obnovena. Lidé se později snažili stavbu rozebírat, avšak mnozí se setkali s duchem ochraňujícím toto místo. Nyní je vrch osázen borovicí černou. V bezprostřední blízkosti vede dálnice D11 Praha - Hradec Králové. Z místa je hezký rozhled do polabské krajiny.

Břístevská hůra

(Břístevská hůra a kaple Povýšení svatého Kříže), foto: Nikola Douděrová, 8/2019)

 

Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem

Vstupem za bránu skanzenu lidové architektury v Přerově nad Labem se návštěvník ocitne zpátky v čase - ve světě starobylých roubenek, které ožívají poutavými vnitřními expozicemi. V současné době je v muzeu celkem 33 objektů, z toho 7 chalup, 7 špýcharů a 2 stodoly. V zařízených interiérech a v dlouhodobých i sezónních národopisných výstavách je předváděn život venkovského lidu ve středním Polabí od konce 18. do poloviny 20. století. Součástí polabského skanzenu je i stará škola, kde se v letech 1849-1883 skutečně učilo, chodily sem děti do dvoutřídky.  Krásná je také roubená chalupa z osady Draho u Chleb nedaleko Nymburka z roku 1766. 

(Aktuální informace se dozvíte na stránkách https://www.polabskemuzeum.cz/)

Skanzen v Přerově n L.

(Jedna z chalup v přerovském skanzenu, foto N. Douděrová, 5/2015)

 

Historická vesnice a zahrady Botanicus v Ostré

Tradičních řemesla, která byla nezbytnou součástí života našich předků, se v současné době pomalu vytrácejí. V historické vesničce Botanicus (50.1804739N, 14.8957464E) ale stále ožívají! Seznámit se můžete s řemesly dráteníka, hrnčíře, provazníka, mýdlaře, svíčkaře či papírníka a jejich výrobky si můžete zakoupit na středověkém tržišti nebo si je sami vyzkoušet. Kromě ukázek tradičních řemesel si zahřejete své tělo i duši nejen medovinou, kořeněnými víny, ale i zpěvy hudců, tancem a šprýmy kejklíře. V prodejně si můžete nakoupit přírodní kosmetiku a další výrobky po celý rok. Po tomto zážitku si můžete odpočinout v krásných rozsáhlých zahradách, které se rozkládají na ploše 30 ha a jsou obhospodařovány pouze ekologicky. Naleznete zde zahradu klášterní, orientální, kuchyňskou, bylinnou, produkci levandulí i přírodní bludiště a labyrinty. Nachází se zde také rozsáhlé arboretum Václava a Dagmar Havlových. Více informací nadete na stránkách https://botanicus.cz/)

Botanicus(Foto: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/historicka-vesnice-umeni-a-remesel-a-bylinne-zahra)

 

K prameni Výrovka do Kostelní Lhoty

Z Milčic můžete vyrazit "Vránovkou" na příjemný cyklovýlet do Kostelní Lhoty, kde mimo jiné stojí za ochutnání veřejně přístupný pramen "Výrovka". Ten se nachází poblíž mostku přes stejnojmennou říčku Výrovku (50.1396414N, 15.0400639E) a mineralizací i perlivostí připomíná kerskou či poděbradskou kyselku. U vstupu k prameni najdete přístřešek s lavičkou k odočinku. Obdivovat můžeme také kostel Nanebevzetí Panny Marie na návsi, který dal Lhotě přízvisko "Kostelní", jelikož byl postaven při jejím založení v roce 1354. V č.p.7 najdeme navíc Sýrárnu Kostelní Lhota, kde denně zpracují asi 200 litrů mléka a kromě vynikajících sýrů nebo jogurtů vyrábí také pomazánky, smetanu nebo uzené sýry. 

(Více informací o obci Kostelní Lhota najdetta na https://www.kostelni-lhota.cz/)

Říčka Výrovka

(Říčka Výrovka nedaleko stejnojmenného pramene Výrovka, foto N. Douděrová, 6/2019)

 

Písečný přesyp u Píst

Dále můžete pokračovat třeba přes Zvěřínek k písečné duně u Píst (50.1621058N, 14.9973383E). Tato přírodní památka je jedním z posledních písečných přesypů ve středním Polabí. Unikátní a dodnes pohyblivá duna pochází už z období čtvrtohor a je domovem ohrožených druhů rostlin a živočichů, kteří žijí v prostředí vátých písků. Raritou jsou zde mravkolvi, hmyz, který chytá své oběti do pasti. 

(Více informací o obci na https://pisty-nb.cz/)

Duna u Píst

(Písečný přesyp u Píst, foto N. Douděrová, 6/2019)

Sadské jezero a jiné zajímavosti

Z Píst je to už jen kousek k jezeru v Sadské (50.1586406N, 14.9807583E). Velmi příjemné prostředí pro rekreaci s průzračně čistou vodou je jako stvořené pro slunění na písečných plážích či pro ležení ve stínu borových lesů. Jezero vzniklo těžbou písku v letech 1972. Již po celou dobu těžby se pískovna stala známou díky čisté vodě, kterou vyhledávali milovníci vody a sluněni, obzvláště v letních měsících. Těžba byla ukončena v roce 1992.

Kromě jezera je v Sadské zajímavé Městské muzeum Sadská, které je součástí Polabského muzea a nabízí stálou expozici o historii města. Další část je věnována cechům, řemeslům a průmyslu v 19. století. Součástí muzea je pracovna s knihovnou rodáků Františka a Otakara G. Paroubků a výstavní depozitář.

Významným objektem města Sadská je také Kostel svatého Apolináře. Jedná se o barokně upravený původně románský římskokatolický kostel. Podle legendy měl v místě současného kostela, na východní části kopce, kolem roku 864 založit sv. Cyril kapli svatého Klimenta. V roce 1118 nechal kníže Bořivoj II. namísto kaple vystavět společně s opevněným hradem také kostel zasvěcený svatému Apolináři, při kterém vznikla kapitula sv. Apolináře, nejvyšší stupeň církevních škol. Kostel byl dokončen v roce 1120. Při gotické přestavbě z iniciativy Karla IV. po roce 1362 přibyl ke kostelu síťově sklenutý presbytář. Kapitula byla přenesena k nově založenému kostelu svatého Apolináře na Novém Městě pražském. Jedním z posledních děkanů kláštera v Sadské byl Arnošt z Pardubic, jenž byl roku 1344 jmenován prvním arcibiskupem pražským. V letech 1737–1739 byla provedena radikální přestavba podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. 

(Více informací o městě Sadká najdete na stránkách https://www.mesto-sadska.cz/)

Do Chotouně za sv. Prokopem a historickými traktory

Pokud se z Milčic vydáme na výlet do Chotouně, budeme projíždět obce Tatce a Skramníky. Právě vedle skramického kostela Stětí sv. Jana Křtitele se na hřbitově nachází hrob milčického písmáka F.J. Vaváka. Po hlavní silnici pak budeme pokračovat dále až do Chotouně.

Asi nejznámějším rodákem z Chotouně je svatý Prokop, který zde na zemanské tvrzi přišel na svět kolem roku 970-985 a jeho odkaz je tu všudypřítomný. Vzdělal se ve staroslověnštině a své životní povolání viděl v duchovním stavu. Přitom byl i ženatý, protože tehdy nebyly všeobecně platné předpisy o kněžském celibátu. V manželství zplodil syna Jimrama. Asi kolem r. 1009 se ale všeho vzdal a uchýlil se do lesů v Posázaví, kde se stal poustevníkem. Na Sázavě žil v modlitbě a práci. Časem se k němu připojil syn Jimram, synovec Vít a několik dalších osob a vznikla poustevnická osada. Uprostřed prostých chatrčí měli postavenou kapli zasvěcenou Panně Marii a sv. Janu Křtiteli. Osmkrát za den se v ní scházeli k modlitbám, zpěvům a slavení liturgie. Za Prokopem přicházeli lidé hledat radu i tělesnou a duševní pomoc. Velkým Prokopovým obdivovatelem se stal kníže Oldřich, s jehož pomocí byl vystavěn sázavský klášter. S nemenší úctou k Prokopovi vzhlížel Oldřichův syn Břetislav, jehož touhou bylo vidět Prokopa jako prvního sázavského opata. Za Prokopova vedení se klášter stal významným střediskem náboženského života a křesťanské kultury. Zřejmě krátce po Prokopově smrti 25. března 1053  byla napsána první staroslověnská prokopská legenda. Svatořečen byl roku 1204.

Tohoto světce v Chotouni připomíná například barokní pískovcová socha z roku 1708 s přilehlou studánkou Prokopkou. Ta je spojena s prvním světcovým zázrakem, kdy jako malý chlapec zarazil do země hůl a ze země zde vytryskl pramen. Kvalitu vody sleduje obecní úřad a je hodnocena jako pitná voda. Nedaleko leží také Kostel svatého Prokopa - barokní stavba vybudovaná jako kaple mezi lety 1708–10 podle projektu Jana Blažeje Santiniho, která byla později  upravena do nynější podoby. K vidění je zde také tzv. Prokopský dvůr považovaný za místo, kde se narodil sv. Prokop. V 15. století zde vznikla kaple sv. Prokopa. Dvůr prošel mnoha proměnami až do dnešní klasicistní podoby z 19. století. Kdysi stávaly před branou dvora dvě sochy sv. Františka a sv. Floriána, dnes po nich zbyly jen ozdobná zídka se dvěma podstavci. Dalším místním útvarem spojeným se jménem světce je Homole svatého Prokopa. Dnes víme, že tato 3 m vysoká pravěká mohyla skrývá hrob významného velmože ze 7. – 6. století před naším letopočtem z období bylanské kultury. Středověké legendy však vyprávějí zcela jiný příběh. Svatý Prokop, opat Sázavského kláštera, prý zapřáhl čerta a vyoral s ním Čertovu brázdu. Ta vedla ze Sázavy právě k Prokopově rodišti. Zde světec ďábla vypřáhl a přinutil ho radlici očistit. Tam, kam dopadla oškrabaná hlína, vznikla prý tato Homole sv. Prokopa. Od roku 1808 stojí na jejím vrcholu kamenný kříž, který nahradil předchozí dřevěný.

Když se však budeme chtít v Chotouni zabavit také z jinéhou soudku, můžeme po předchozí tel. domluvě navštívit Muzeum traktorů a zemědělské techniky (http://www.veterantraktory.cz/), kde je k vidění 500 exponátů!

Svatý Prokop(Obraz sv. Prokopa orajícího s čertem Čertovu brázdu, zdroj: http://www.klaster-sazava.cz)

 

Město Nymburk jako z pohádky

Málokdo by neznal monumentální nymburské hrady a pivovar, který proslavil Bohumil Hrabal ve svých Postřižinách.  Nymburkem vás provede naučná turistická stezka se 68 zastaveními. Zahrnuje pestrou mozaiku pamětihodností a zajímavostí – církevní památky, přístav, středověké opevnění, domy spojené s významnými osobnostmi, Vlastivědné muzeum, elektrárnu, jez na Labi a další místa. Poznáte také Starou rybárnu, v níž se podle pověsti skrývala osmnáctiletá Eliška Přemyslovna, Tureckou věž, která sloužila jako vodárna, Vodárenskou věž či Sladovnu, kde se už v 16. století vyráběl slad pro nymburské pivo. Reklamní slogan „vaše podlomené zdraví pivo upevní a spraví“ zase neodmyslitelně patří k nymburskému pivovaru, s nímž je spojeno dětství a mládí spisovatele Bohumila Hrabala (1914–1997). Pivovar, kde byl jeho otec správcem, zve na prohlídky spojené s ochutnávkou Postřižinského piva, ve Vlastivědném muzeu najdete hrabalovskou expozici. Pokud vás okouzlily Slavnosti sněženek, vydejte se po stopách Bohumila Hrabala také do Kerska a navštivte místa, která dobře znáte ze stejnojmenného filmu Jiřího Menzela.

(Více informací na http://www.mesto-nymburk.cz/)

Nymburk(Nymburské hradby, foto: https://www.kudyznudy.cz/)
 

Poděbrady zábavné, lázeňské i historické

Do osudů lázeňského města na Labi se zapsalo několik panovníků, ovšem hlavní roli hrál Jiří z Poděbrad. Toho připomíná hlavní náměstí Krále Jiřího i expozice Polabského muzea s Památníkem krále Jiřího v místním zámku. K lázním patří také moderní kolonáda, voda z léčivých pramenů a křupavé oplatky.

Úhledné lázeňské město Poděbrady s řadou parků, cukráren, kaváren, pavilonů a pramenů, které v roce 2008 oslavilo 100 let od zahájení první lázeňské sezóny. V Polabském muzeu si prohlédnete mimo jiné třeba i model první automatické plnírny lahví, do nichž se stáčí slavná minerálka Poděbradka

S dětmi se zajděte podívat do muzea Lega na náměstí nebo na Dětský orloj u vstupu na kolonádu z náměstí Krále Jiřího, milovníci českého skla se mohou vypravit na exkurzi do poděbradské sklárny Crystal Bohemia. Horké letní dny využijte ke koupání v poděbradském Jezeře, anebo se vydejte na výlet po cyklistické a in-line stezce do Nymburka. Cesta opačným směrem vás dovede k hradišti v Libici nad Cidlinou, obestřenému krvavou legendou o vyvraždění rodu Slavníkovců. Chcete si užít vyhlídkovou plavbu, pohodu na palubě nebo výhled do Polabské nížiny? Naloďte se v Poděbradech na loď Král Jiří a vydejte se Polabím po Labi.

(Více informací na http://www.mesto-podebrady.cz/)

Poděbrady

(Poděbradská kolonáda, foto: https://www.kudyznudy.cz/)

 

Za zvířaty do ZOO Chleby

Mezi milčickými rodinami s dětmi je velmi oblíbená ZOO v obci Chleby severovýchodně od Nymburka. Jedná se o jednu z nejmenších českých zoologických zahrad. Popularitu na rozdíl od svých větších konkurentů získává především díky umožnění těsnějšího kontaktu návštěvníků se zvířaty. Spousta zvířat je krotká nebo dokonce ochočená, návštěvníci si tak mohou některá z nich pohladit nebo nakrmit. Nově je v ZOO k vidění medvědárium a lvinec.

(Více informací na http://www.zoochleby.cz/)

Zoo Chleby(Velbloud v ZOO Chleby, foto: N. Douděrová, 7/2015)

Starobylá Kouřim

V Kouřimi je snadné vrátit se do minulých časů, protože středověký půdorys i řada památek si dodnes zachovaly původní podobu. Téměř v plném rozsahu se dochovalo raně gotické městské opevnění s baštami a Pražskou bránou, další cenné stavby najdete na Mírovém náměstí. V bývalé radnici sídlí Muzeum Kouřimska, dominantou města je kostel sv. Štěpána se zvonicí.  Dnešní město mělo dva předchůdce. Prvním bylo mohutně opevněné hradiště Stará Kouřim, které prý založil vojvoda Lech, bratr praotce Čecha. Dodnes tu najdete Lechův kámen, na kterém prý odpočíval, dávné české báje připomíná i Libušino jezírko, na nejvyšším místě návrší stojí barokní kaplička sv. Víta. Hradiště později vystřídal knížecí hrad s osadou, v mapách označený jako hradiště u sv. Jiří, teprve ve 13. století pak vznikla třetí Kouřim, tedy dnešní město. Často se filmuje v malebném skanzenu – Muzeu lidových staveb na jižním okraji města (http://www.skanzenkourim.cz/).

Toulky po okolí Kouřimi vás dovedou na řadu zajímavých míst, třeba k památníku bitvy u Lipan anebo ke kuriózní zřícenině klášterního chrámu v Klášterní Skalici, z něhož zbyl jen jediný pilíř. Velikostí a krásou měl prý konkurovat svatovítské katedrále v Praze nebo klášternímu chrámu v Kutné Hoře – Sedlci.

Skanzen Kouřim

(Kouřimský skanzen, foto: https://www.kudyznudy.cz/)

Naše obec

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
30 31 1 2 3 4
1
5
6 7 8
1
9
1
10
2
11
1
12
1
13
1
14
1
15
2
16
1
17
1
18
1
19
1
20
1
21
1
22
1
23
2
24
1
25
1
26
1
27
1
28
1
29
1
30
1
1
1
2
1
3
1

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Touží-li září po rose, bude v říjnu bláta po ose.

Pranostika na akt. den

Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.

Další

Rozklikávací rozpočet

logo rozklikávací rozpočet

Interaktivní a velmi snadno ovladatelný informační zdroj o hospodaření pro občany.

Aplikace V OBRAZE

Aplikace V Obraze

Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci–V OBRAZE.

Volně ke stažení:Google play
App store

Podlipansko

Podlipansko

Nezisková organizace MAS
Podlipansko

Geoportál

Geoportal